Původně jsem své prázdninové zápisky chtěla skončit návratem ze Slovinska, ale výprava do Bosny byla tak mimořádnou událostí, že se o ni musím podělit. A zároveň chci udělat reklamu VlakFestu a našim dalším akcím.
Věc se má tak – vzali jsme 160 lidí a dovezli je vlastním vlakem na týdenní výlet do Bosny a Hercegoviny 22.–29. srpna 2022. Už když mi někdy v červnu volala bosenská ambasáda v Praze, že jsou z našeho projektu nadšení a chtějí nás podpořit, mě mělo napadnout, že to nebude jen tak nějaký výletík.
V Sarajevu pak o nás projevila zájem pro změnu česká ambasáda, sarajevská turistická kancelář a místní televize. Pro mě osobně ale nejúžasnější a nejdojemnější bylo, když jsem se dozvěděla, že na jedné vlakové stanici výpravčí brečel dojetím, že kolem po letech viděl projet osobní vlak.
Abych se tu ale jen nedojímala, tak mám i zábavné historky. Jako jak jsme jeden večer jeli na výlet do chorvatského Ploče v šesti lidech v jednom autě a abychom byli nenápadní, vyhodili jsme jednoho člověka před hranicemi, ať přejde pěšky. Bohužel si dotyčná osoba v autě zapomněla doklady, takže jsme se museli vrátit a donést jí je. Hlavně nenápadně!
Ve stánku na pláži jsme si chtěli koupit pivo. Bohužel nebrali eura ani karty a my měli dohromady jen 20 kun (přesněji řečeno já jsem měla 20 kun, ostatní neměli nic), přičemž jedno pivo stálo 16. Naši debatu slyšel pán sedící vedle a česky se nabídl, že nás zve. Říkal, že jeho předci přišli z Česka do Chorvatska v roce 1850 a výrazně pozvedli tehdejší zemědělství, neboť s sebou přinesli kovový pluh. Chorvati do té doby měli jen dřevěný.
Při jiné cestě jsme zase udělali dobrý skutek – vzali jsme stopaře. To já dělám hrozně ráda, protože se tak můžu přeneseně odvděčit lidem, kteří někdy svezli mě. Škoda, že je v Česku tak málo stopařů.
Nicméně ten náš stopař to s námi úplně nevyhrál, protože Anička se ho hned po nástupu začala vyptávat: „Are you healthy? In good condition? What about your liver and kidneys?“ Týpek si bůhví proč myslel, že žertuje, a jen se smál, že ve filmech jsou přece nebezpeční vždycky ti stopaři.
Občas jsme se s nadsázkou záměrně projevovali jako typičtí Češi. Jako když jsme dorazili k vodopádům Kravica a zjistili, že se k nim platí vstupné.
Martin: Cože? 10 marek?
Já: To je mimo sezónu, my platíme 20. Ale v ceně je vstup do nějakého kláštera.
Petra: A nemůžu dostat slevu, když nechci do kláštera?
Martin: Já bych teda čekal, že v ceně bude aspoň ručník…
Na závěr této slohové práce bych chtěla říct, že se mi výlet moc líbil a příští rok jedu zas. Jen budu méně vystrkovat hlavu z okýnka a lépe se obleču, abych si tentokrát nepřivezla tak tuberácký kašel, že nebýt očkovaná, zavřou mě chorvatští celníci do karantény.
Další části
Evropské prázdniny 2021 I. – Polsko
Evropské prázdniny 2021 II. – Ukrajina
Evropské prázdniny 2021 III. – Rumunsko
Evropské prázdniny IV. – Z Maďarska, přes Itálii do Slovinska
Evropské prázdniny V. – Bosna a Hercegovina