Nedávná cesta do Maroka, která pro mě a mého přítele začala v naprosto neznámém a neatraktivním městě Nador, mě přivedla na myšlenku, že cestovat do míst mimo turistické průvodce má i své výhody.
O Vánocích jsme podnikli několikadenní cestu do Maroka. Přiletěli jsme do města Nador na severu u Středozemního moře, protože zrovna tam byly levné letenky. Přestože má Nador asi 200 000 obyvatel, působí jako klidné maloměsto. Byli jsme tu asi první cizinci od druhé světové války a není se čemu divit, protože z turistického hlediska v Nadoru opravdu není co k vidění.
Navzdory tomu to pro mě byl nejpohodověji strávený den a spolu s Casablancou ve mě vzbuzovaly veskrze pozitivní dojem z Maroka, než se to v Marrákéši trochu pokazilo. Co tedy bylo na Nadoru tak skvělé?
1. Vidíte, jak místní opravdu žijí
Nemusíte pracně hledat autentické lokální podniky a bát se, že vlezete do pasti pro turisty, protože všechny podniky jsou autentické. Lokální nabídka za lokální ceny, ne jako pivo na Staromáku za pětinásobek běžné české ceny.
Centrum Nadoru je obsypané kavárnami/čajovnami, kde venku u stolečků vysedávají především muži středního a staršího věku a popíjejí tradiční čaj touareg za cenu kolem 15 korun.
2. Nemusíte se hádat o ceny
Kluka, u kterého jsem si na trhu kupovala banány, zjevně ani nenapadlo, že by měl mít jednu cenu pro místní a druhou pro bohaté bělochy. Za více než kilo banánů si řekl o méně než 20 korun.
V kavárnách nevedou jídelní lístky, v nabídce je káva nebo čaj, k jídlu dva druhy placek s máslem, marmeládou, sýrem a olivami. Celá snídaně za necelých 50 korun.
3. Lidé se vám budou snažit pomoct
V Nadoru i Casablance všichni mluvili francouzsky, někteří španělsky a když bylo nejhůř, uspěl Marek i s angličtinou. Chci tím ale říct, že když jste schopni komunikovat v místním jazyce, se všemi se domluvíte a všichni si s vámi rádi popovídají. Kohokoliv se zeptáte na cestu nebo požádáte o radu, pomohou vám.
Bonusový tip – kam chodit na jídlo
Nechoďte do restaurací, kam vás lákají naháněči stojící venku. Jídlo zjevně za moc nestojí, když nedokáže zákazníky přilákat samo o sobě. A do jeho ceny bude započítaný i plat toho naháněče.
V jedné ulici v Marrákeši kousek od sebe byly tři restaurace nabízející prakticky totožné denní menu (polévka nebo salát, hlavní chod a dezert) a jejich cena se pohybovala od 60 do 150 dirhamů (150 až 380 Kč).
Nejlevnější restauraci stačila malá cedule před vchodem s aktuální nabídkou. Jídlo bylo výborné a byla ho obrovská porce. Mimochodem, je to La Porte du Marrakech, ulice Kennaria 78, kousek od paláce Bahia.
